Fríský kůň
9. 5. 2008
Fríský kůň
Překlad z originálu Plemenné knihy fríských koní Friesch Paarden Stamboek (F.P.S.) sídlící v Drachten v Holandsku.
Chovatelský cíl – všeobecně
Chovatelským cílem F.P.S. je chovat koně s pěkným, korektním a líbivým exteriérem se zachováním typických znaků plemene fríského koně. Dále se přihlíží na příbuzenskou plemenitbu (tzv. inbreeding) „inteelt“ – vyjádřenou koeficientem Fx. Důraz je kladen na využití ve sportu (zápřež, drezura pod sedlem, vícespřeží …), umění se prezentovat i využití pracovní a pro rekreaci.
Znaky plemene
Kůň s harmonickou a souměrnou stavbou těla, hlava je ušlechtilá s bystrýma a inteligentníma očima, má menší pohyblivé uši, jejichž špičky směřují lehce k sobě. Mírně klenutý výše nasazený krk přiměřené délky, záď je dostatečně silná, ne příliš krátká a neměla by mít příliš velký sklon. Lopatka je šikmá, přiměřeně dlouhá, žebra dlouhá a klenutá. Končetiny jsou silné, dobře pohyblivé s korektními postoji. Chody jsou vznosné se čtyřtaktním elegantním krokem, klus je zvýrazněn dostatečně typickým vznosem končetin. Fríský kůň je charakteristický svými hustými rousy na nohou a krásným dlouhým ocasem. V krátkosti – kůň s elegantním a hrdým zjevem, temperamentní, pracovitý s vynikajícím charakterem. Ideální kohoutková výška ve 3 letech je v průměru 1,60 m, v dospělosti 1,58-1,65 m.
Kůň s harmonickou a souměrnou stavbou těla, hlava je ušlechtilá s bystrýma a inteligentníma očima, má menší pohyblivé uši, jejichž špičky směřují lehce k sobě. Mírně klenutý výše nasazený krk přiměřené délky, záď je dostatečně silná, ne příliš krátká a neměla by mít příliš velký sklon. Lopatka je šikmá, přiměřeně dlouhá, žebra dlouhá a klenutá. Končetiny jsou silné, dobře pohyblivé s korektními postoji. Chody jsou vznosné se čtyřtaktním elegantním krokem, klus je zvýrazněn dostatečně typickým vznosem končetin. Fríský kůň je charakteristický svými hustými rousy na nohou a krásným dlouhým ocasem. V krátkosti – kůň s elegantním a hrdým zjevem, temperamentní, pracovitý s vynikajícím charakterem. Ideální kohoutková výška ve 3 letech je v průměru 1,60 m, v dospělosti 1,58-1,65 m.
Hlava
Má být ušlechtilá a výrazná, ne příliš dlouhá a dostatečně široká. Menší pohyblivé uši, špičky se jemně k sobě naklání, oči jsou velké a živé. Upřednostňuje se rovný profil nosu. Prostorné nozdry, uzavřené pysky a zdravé zuby s vyloučením kapřího a štičího chrupu. Čelisti jsou k hlavě přiměřené a dolní čelist má dostatek meziprostoru mezi sanicemi. Hlava je zřetelně „suchá a dobře nasazená v šíji“.
Má být ušlechtilá a výrazná, ne příliš dlouhá a dostatečně široká. Menší pohyblivé uši, špičky se jemně k sobě naklání, oči jsou velké a živé. Upřednostňuje se rovný profil nosu. Prostorné nozdry, uzavřené pysky a zdravé zuby s vyloučením kapřího a štičího chrupu. Čelisti jsou k hlavě přiměřené a dolní čelist má dostatek meziprostoru mezi sanicemi. Hlava je zřetelně „suchá a dobře nasazená v šíji“.
Krk
Vysoko nasazený, mírně klenutý s hustou hřívou - labutí krk. Nesmí být příliš krátký s malým vývinem svaloviny. Nízko nasazený krk je nežádoucí.
Vysoko nasazený, mírně klenutý s hustou hřívou - labutí krk. Nesmí být příliš krátký s malým vývinem svaloviny. Nízko nasazený krk je nežádoucí.
Plec
Je pohyblivá a především „stejnoměrně navazující na záď“. Kohoutek je méně výrazný v důsledku vysoko nasazeného krku.
Je pohyblivá a především „stejnoměrně navazující na záď“. Kohoutek je méně výrazný v důsledku vysoko nasazeného krku.
Hřbet
Ne příliš dlouhý s dobrým vývinem svalstva, mírně měkčí hřbet se toleruje.
Ne příliš dlouhý s dobrým vývinem svalstva, mírně měkčí hřbet se toleruje.
Bedra
Široká, silná a svalnatá, dobře vázaná. Spojení hřbetu, beder a zádě je velmi důležité.
Široká, silná a svalnatá, dobře vázaná. Spojení hřbetu, beder a zádě je velmi důležité.
Záď
Ne příliš krátká, mírně skloněná, dostatečně široká a svalnatá, ne příliš kulatá ani špičatá. Ocas ne příliš nízko nasazený.
Ne příliš krátká, mírně skloněná, dostatečně široká a svalnatá, ne příliš kulatá ani špičatá. Ocas ne příliš nízko nasazený.
Lopatka
Dostatečně dlouhá a šikmá. Plec prostorná, společně s předními končetinami a svalnatou hrudí utváří celistvý předek. Hruď hluboká, nemá být příliš široká, ale také ne moc úzká.
Dostatečně dlouhá a šikmá. Plec prostorná, společně s předními končetinami a svalnatou hrudí utváří celistvý předek. Hruď hluboká, nemá být příliš široká, ale také ne moc úzká.
Žebra
Dostatečně dlouhá, hrudník prostorný (pro srdce a plíce), příliš kulatý není žádoucí.
Dostatečně dlouhá, hrudník prostorný (pro srdce a plíce), příliš kulatý není žádoucí.
Končetiny
Přední musí být správně umístěné, z pohledu ze předu mají být rovné s přiměřeným prostorem mezi nimi, z pohledu z boku tvoří spěnka se zemí úhel 45˚, u zadních 55˚. Holeně u předních končetin nemají být moc dlouhé. Spěnka je dostatečně dlouhá a pružná, kopyta plošší s pevnou a zdravou rohovinou. Z pohledu ze zadu jsou zadní nohy rovné. Z boku jsou správně zaúhlené, svalnaté s ploššími silnými kopyty. Koleno je dobře pohyblivé, úhel hlezna je 155˚.
Přední musí být správně umístěné, z pohledu ze předu mají být rovné s přiměřeným prostorem mezi nimi, z pohledu z boku tvoří spěnka se zemí úhel 45˚, u zadních 55˚. Holeně u předních končetin nemají být moc dlouhé. Spěnka je dostatečně dlouhá a pružná, kopyta plošší s pevnou a zdravou rohovinou. Z pohledu ze zadu jsou zadní nohy rovné. Z boku jsou správně zaúhlené, svalnaté s ploššími silnými kopyty. Koleno je dobře pohyblivé, úhel hlezna je 155˚.
Barva
Bílé odznaky se v chovu fríských koní netolerují, pouze výjimečně se může jednat o ojedinělé bílé chloupky v oblasti čela, tzv. prokvetlé čelo, nebo malou hvězdičku.
Různost v černé barvě je možná, nejžádanější je „smola“ černá, (nebo také „ocelově“ černá), ta je vídána jen zřídka. Další v pořadí je odstín „uhelné“ černé, dále pak hnědo-černá. Většina koní pobývajících celý den na pastvě na slunci mají po přechodnou dobu, v letních měsících, tzv. letní hnědou barvu (působením slunečních paprsků).
Bílé odznaky se v chovu fríských koní netolerují, pouze výjimečně se může jednat o ojedinělé bílé chloupky v oblasti čela, tzv. prokvetlé čelo, nebo malou hvězdičku.
Různost v černé barvě je možná, nejžádanější je „smola“ černá, (nebo také „ocelově“ černá), ta je vídána jen zřídka. Další v pořadí je odstín „uhelné“ černé, dále pak hnědo-černá. Většina koní pobývajících celý den na pastvě na slunci mají po přechodnou dobu, v letních měsících, tzv. letní hnědou barvu (působením slunečních paprsků).
Krok
Dostatečně prostorný, svižný, energický, vycházející z plece i ze zadních končetin.
Dostatečně prostorný, svižný, energický, vycházející z plece i ze zadních končetin.
Klus
Prostorný „jdoucí dopředu s dobrým pohonem vpřed“, vycházející ze zadních končetin. Klus je lehký s vynikajícím vznosem a s vysokou karpální akcí, v určitých momentech jakoby kůň „plaval“. Požadovaná je dostatečná ohebnost a pohyblivost kloubů končetin.
Prostorný „jdoucí dopředu s dobrým pohonem vpřed“, vycházející ze zadních končetin. Klus je lehký s vynikajícím vznosem a s vysokou karpální akcí, v určitých momentech jakoby kůň „plaval“. Požadovaná je dostatečná ohebnost a pohyblivost kloubů končetin.
Cval
„Veselý a pomalý“ cval s dostatečným posunem vpřed, opět vycházející ze zadních končetin. Končetiny jsou ohebné a dobře pohyblivé.
„Veselý a pomalý“ cval s dostatečným posunem vpřed, opět vycházející ze zadních končetin. Končetiny jsou ohebné a dobře pohyblivé.
Využití
Fríský kůň se využívá v různých sportovních odvětvích: těžký tah, drezura ve spřežení, vícespřeží, vytrvalostní soutěže, drezura pod sedlem, pracovní využití, rekreace.
Fríský kůň se využívá v různých sportovních odvětvích: těžký tah, drezura ve spřežení, vícespřeží, vytrvalostní soutěže, drezura pod sedlem, pracovní využití, rekreace.
Příbuzenská plemenitba ( holandsky tzv. „inteelt“)
Příbuznost fríských koní se začala hlídat až počátkem minulého století. Cílem je předejít tomu, aby se v rodokmenu nevyskytoval jeden nebo více prarodičů, ze strany otce i matky. Obecným pravidlem je, že se nedoporučuje příbuznost Fx vyšší než 5% (uvedeno v průkazu původu). Toto doporučení je již ověřeno několikaletou zkušeností chovatelů. Koeficient příbuzenské plemenitby určuje především relativní čistotu chovu. Chov fríských koní je zastoupen úzkou základní linií tří hřebců se jmény Tetman, Age a Ritske (podrobněji viz jednotliví hřebci). Starostí chovatelů je důrazně bojovat proti příbuzenské plemenitbě. Udržování čistoty chovu přináší pozitivní i negativní jevy. Pozitivním jevem je posílení chovatelského cíle. Negativem může být změna vitality a plodnosti. Také se mohou vyskytnout poporodní problémy, nepřípustné bílé odznaky, pupeční kýla atd.
Důležité je udávat správné a pravdivé údaje do dokladu o narození hříběte. Vedle příbuzenské plemenitby hraje také důležitou roli genetická variabilnost. Jak velká je genetická variabilnost u tohoto plemene, tak velká je jeho životnost. Z historie je bohužel známo, že genetická variabilnost u fríských koní byla celkem nízká, tudíž zpočátku požadovaná čistota v chovu nebyla podle představ. Snahou bylo a stále je zvýšení genetické variability, což je důležité pro celkové zlepšení kvality fríského plemene.
Připravili: Hana Herčíková ve spolupráci s překladatelkou Monikou Vlkovou, odborná konzultace 7/2006 Ing.Jan Navrátil, CSc., Česká zemědělská universita Praha
PS: Nemyslete si že vše stahuji. Některé informace nevím nebo některé vím ale všude jsou stejné a tak je radši stáhnu ale snažím se aby bylo informací co nejvíce o vašich oblíbených plemen takže 4 plemena jsem z internetu stáhla aby tam bylo více informací. Ty plemena: Fríský kůň,Achaltekýnský kůň,Irský Tinker,ČT
Komentáře
Přehled komentářů
Čus jak se máš já se mám dobře a jak se má tvoje máma moje máma se má výborně haha Čus
Jo
(Bob Šťastný, 30. 8. 2012 10:52)