Koně a Jezdci_Drezůra
Drezůra
Drezůra je na pohled i pod sedlem či v kůži koně velmi krásným sportem ale samozřejmě i těžkým! Ze země to nejde poznat ale k tomu aby se obyčejný kůň a jezdec dopracoval až k zvládnoutí třeba Piaffe je práce na několik let ale pokud se práce vydaří tak je na to krása pohledět. Drezůra je sport pro trpělivé a snaživé jezdce kteří umí velmi dobře zvládat třeba pracovní klus nebo kontracval bez toho aby doslova létali ve vzduchu...Je to jeden z nejstarších jezdeckých sportů a tak je jádrem jak Parkuru tak i ostatních jezdeckých sportů. V drezůře jde hlavně o zvládnutí cviků bez toho aby se kůň kdykoli zadrhnul či něco podobného a na jezdci nešlo skoro vůbec vidět pobídky k různým cvikům. V pokročilích drezůrních závodech se určité cviky musí naladit tak aby sedli k hudbě která k nim hraje ale ze začátku vaší kariéri (čili když jste začátečníci atd.) samozřejmě existují závody bez hudby.
Někteří lidé si myslí že některé techniky pro trénování koně je špatné a kůň se touto technikou týrá a tak drezůru zásadně nesnáší...myslím si že při každém sportu se toto někdy stane a to si myslím že spíše nechtěně...
Vybavení při drezůře je speciální a podívat se na něj můžete v jedné z rubrik Něco s koňskou tématikou. Vzniklo z klasických oblečeních pro vojáky kteří jezdili na koních a dochovává se přes 1 000 let. Skoro vůbec se nezměnilo a dobové staré drezůrní kabátce po vojácích můžete vidět na jezdcích ve vysoké španělské škole kde je při přehlídkách na Lipicánech mají většinou mužové.
Historie
Základy drezůry se vytvořili především v době klasického ježdění renesance, avšak kořeny sahají až do doby Xenofontovy (kolem 435-354 př. n. l.). Tento řecký válečník, spisovatel a historik napsal mimo jiné i knihu Hipparchikos (O veliteli jízdy) a Peri hippikes (O jezdectví), které patří k nejstarším a nejslavnějším dílům hipologie. Xenofon napsal: Když někdo zkrotí koně natolik, aby nesl břemeno, na něž si zvykl... předvádí ho v plné kráse a řídí jej, aby vypadal vesele a majestátně, hrdě a jako stvořený pro jízdu.
Některé drezůrní cviky atd.
Tohle je drezůrní obdelník se všemi písmeny podle kterých se jezdec při jízdě řídí...Při základních drezůrních soutěžích je rozměr 40 x 20 metrů a v pokročilích soutěžích je rozměr 60 x 40 metrů.
Sebrání v klusu
Kůň má zřetelně podsazenou záď , je sebraný. Toto vrcholné sebrání připravuje koně na učení piaffe. Ve srovnání s prac. klusem se krk přirozeně zvedá a zkracuje a kroky jsou kratší a kulatější, více vycházejí z kolena. Při sebraném klusu je třeba dbát, aby kroky neztratily pravidelnost.
Pracovní klus
Kroky koně jsou přibližně o 30 cm delší než u sebraného klusu a přibližně o 30 cm kratší, než u středního. Zadní nohy dopadají před otisky předních, na stejné straně asi o 25 cm. Hřbetní linie koně je delší než u sebraného klusu.
Střední klus
Tento chod se zdá snazší a pohodlnější, než pracovní klus. Úhel holenních kostí každého diagonálního páru je shodný. Kůň ve středním klusu protahuje krok přibližně o 35 cm. Střední krok je základní chod pro drezůrní zkoušky. Prodloužený krok a ostatní proloužené chody ukazují zřetelné rozdíly oproti středním.
Překroky
Zde se kůň pohybuje do strany zprava nalevo v kroku, při čemž sleduje tříčtvrteční linii k vnější stopě. Kůň je zcela rovný, kromě malého odchýlení temene, když na něm jezdec vyžaduje překrok tlakem pravé nohy. Jezdec je vzpřímen a hledí směrem, kterým chce jít. Je-li to nutné, musí se jezdcova noha posunout dále dozadu a přimět záď koně k intenzivnějšímu pohybu. Když dosáhne okraje kolbiště, jezdec dokončí cvičení a potom jede kupředu po vnitřní dráze. Překroky se můžou dělat v kroku a pro pokročilé i v klusu ale ne ve cvalu!
Passage a Piaffe
Tyto pohybi se soustřeďují na nohy. Je to kombinace pokročilého shromáždění a impulzu. Oba se projevují vysokým klusem se zdůrazněnou akcí kolen a hlezen a přidatným odrazem. Při Passage se kůň pohybuje pomalu dopředu, kdežto při piaffe kluše na místě. Piaffe vyžaduje od koně, aby seděl na zádi a hlavně aby neztratil impulz v období vznosu. Rozdílné pomůcky pomáhají koni, aby rozlišil sebraný klus, passage a piaffe. Při pasáži se používá trvalý tlak obou nohou, kdežto přerušovaný tlak při krocích u piaffe to je základní rozdíl.
Takže toto je malý a velký kruh. Malý kruh má mít rozměr od 6 m do 15 m (záleží v jaké jedete rychlosti) a velký kruh ktery má být velký přes půl jízdárny.
Toto je přes střed změnit směr v kruhu. Uděláte jakobi takovou vlnovku a na konci se dáte jiným smerem než jste jeli. Je to velmi těžké ale časem se to naučíte. Nezapomeňte na středu přesednout!
Takto zmeníte směr přes půl jízdárny. Vjedete do poloviny dlouhé stěny a zabočíte směrem do bodu X (do středu jídrázny) a tam přesednete a na konci se dáte samozřejmě jiným směrem než jste jeli. Velmi jednoduché.
Tady tohle je přes střed jízdárny změnit směr. Postup je stejný jako přes půl jízdárny změnit směr akorát obočujete na krátké stěně. Také jednoduché!
Tady takto se klasicky mění na jízdárně směr. Jmenuje se to oblukem změnit směr. Přesedáte asi tak 3 kroky před dojetím ke stěně.
Toto je už pokročilejší změna směru. Když projedete krátkou stěnu tak po projetí rohu zahnete a míříte směrem na střed rovnou linií. Na středu (v bodě X) přesednete a míříte do protějšího rohu a změníte samozřejmě směr. Tento cvik můžete provést až po projetí krátké stěny a pokud nechcete změnit směr tak uděláte hned za předešlou diagonálou ještě jednu. PS: Modrá je první diagonála a červená je druhá diagonála.
Změna směru vlnovkou.
Vlnovky jsou vlastně půlkruhy, které se střídají směr a mají rovnou osu. Kolik smyček provedeme na cestě od stěny ke stěně, to závisí na velikosti jízdárny a úrovni jezdce.
Obrázky z drezůry
Komentáře
Přehled komentářů
No já si myslím že by se dné články daly určitě rozvést. Zde mi chybí také laterání práce, nebo obraty kolem zádě předku, kontracval. Také by to chtělo kvalitnější obrázky, menší písmo a rpzvést drezuru do více článku a podrobněji. Jinak celkem dobré :)
...
(dajdula, 24. 5. 2008 21:08)ale podívej se na ten obrázek... jak může změnit směr o třech obloucách???
...
(Kájča, 23. 5. 2008 20:22)A však ano...Když si to tak vezmeš tak obloukem změnit směr má být velká asi tak stejně velký jako kroužek v kluzsu a když si odpočítáš 3 kroky koně tak ti to tak vyjde.
...
(Kájča, 23. 5. 2008 20:20)To poslední je z netu protože jsem právě nevěděla co to je takže nevím fakt...
...
(dajdula, 20. 5. 2008 8:47)jo a obloukem změnit směr, tak se přesedá těsně než dojedeš na stěnu...
...
(dajdula, 20. 5. 2008 8:47)Kájčo: jak tam máš změna směru vlnovkou... Jak tam můžeš změnit sěr, když to je o třech obloucích??? Já ted nwm jak se tomuto cviku říká... něco o třech obloucích...
...
(..., 23. 2. 2012 18:48)